Cílem úmluvy je zajistit, aby mezinárodní obchod s těmito druhy neohrozil jejich přežití ve volné přírodě. V současnosti úmluva zahrnuje okolo 30 000 druhů rostlin a živočichů. Exemplář CITES je jakýkoliv živý nebo neživý jedinec živočicha nebo rostliny (nebo jeho části) patřící do druhu uvedeného v přílohách A-D.

Přílohy CITES

Druhy z příloh CITES I – III jsou podle nařízení ES členěny do příloh A – D.

Příloha A: zahrnuje druhy přímo ohrožené vyhubením a druhy, které se přirozeně vyskytují ve volné přírodě EU a jsou chráněny zákony členských států EU nebo legislativou ES na ochranu přírody. Ne všechny musejí být chráněny úmluvou CITES. Příloha A je tedy obsáhlejší, než příloha CITES.

Příloha B: zahrnuje většinu druhů z přílohy CITES II, některé druhy z přílohy CITES III, ale i druhy, které nejsou chráněny úmluvou CITES a jejichž dovoz do EU je pozastaven, neboť jako nepůvodní invazivní druhy představují hrozbu pro evropskou přírodu (např. želva nádherná).

Příloha C: tvoří ji seznam druhů z přílohy CITES III a některých druhů, které nejsou chráněny úmluvou CITES.

Příloha D: týká se některých druhů z přílohy CITES III a druhů, které nejsou chráněny úmluvou CITES, ale dovoz do EU je sledován a vyhodnocován na základě tzv. oznámení o dovozu .

Seznamy druhů jsou uvedeny v nařízení komise (ES) č. 318\2008, které je pravidelně aktualizováno.

Nakládání s druhy z přílohy A

V Evropské unii je zakázáno komerční využíváni exemplářů druhů z přílohy A. Komerční využívání je definováno jako nakupování, nabízení ke koupi, nabývání ke koupi, nabývání pro obchodní účely, veřejné vystavování pro obchodí účely, využívání pro obchodní zisk a prodej, drží za účelem prodeje. „Prodejem“ je míněna jakákoliv forma prodeje a rovněž pronajmutí, směna nebo výměna.

Výjimky ze zákazu komerčního využívání

Ze zákazu je možné případ od případu udělit výjimku, kterou ve správním řízení vydávají tzv. výkonné orgány CITES (krajské úřady, správy chráněných krajinných oblastí či správy národních parků). Výjimka neplatí pro dovoz a vývoz z EU, kdy je nutné mít jiný typ povolení.

Výjimky jsou dvojího druhu:

Výjimka pro konkrétní exemplář: - platí pro konkrétního jedince nezaměnitelně označeného (viz. dále). Výjimka platí pro celou dobu života exempláře a pro jakoukoliv transakci v rámci celé EU, je předávána novému majiteli spolu s příslušným živočichem nebo rostlinou.

Výjimka pro konkrétní transakci nebo činnost: např. pro jednorázový prodej, může být časově omezena či omezena na konkrétního majitele. Je vydávána i pro jedince, které nelze trvale nezaměnitelným způsobem označit (např. mladé želvy rodu Testudo nelze čipovat). Vzhledem ke způsobu značení by měly být výjimky omezeny na jednu transakci mimo ČR nebo na více  transakcí v rámci ČR. Výjimka může být omezena také časově.

Želvy je nutné registrovat nejpozději do 14 dnů od zakoupení na krajském úřadu (odbor životního prostředí).

Registrační list je platný pouze na území ČR a měl by obsahovat veškeré známé informace o exempláři (datum narození, rodiče, čísla dovozních a vývozních povolení, jakékoliv další informace o okolnostech získání). Registrační list může účinně napomáhat při prokazování legálního původu exempláře. Sám o sobě je však pouze dokladem o splnění registrační povinnosti a nelze jej považovat za doklad o původu (není vydáván ve správním řízení a nesnímá z držitele odpovědnost za legální původ exempláře).

Jak značit želvy, podléhající CITES

Želvy by měly být nezaměnitelně označeny při dosažení minimální velikosti 10 až 15 cm. Aplikovat čip smí pouze ze zákona oprávněná osoba, nejčastěji se jedná o veterinárního lékaře. O značení želv čipy se však vedou neustálé spory. I přes to, že je uváděno, že aplikace čipu nezpůsobuje zvířatům zdravotní problémy, přeci jenom se jedná o poměrně značný zásah do zvířecího organismu. Proto většina úřadů u nás naštěstí akceptuje také označení zvířat pomocí fotografie. Detailní a správně pořízená, eventuelně aktualizovaná fotografie prakticky vylučuje záměnu zvířat.

Fotografie by měla být barevná o rozměrech minimálně 10 x 15cm, musí  být technicky dokonalá. Fotografie musí být nedílnou součástí registračního listu – každá fotografie se k dokumentu připevní  kancelářskou svorkou přelepenou přelepkou s razítkem vydávajícího úřadu. Na zadní straně fotografie musí být razítko, podpis pověřené osoby, datum a číslo příslušného dokumentu.

Další možností přiložení fotografií k registračnímu listu je jejich nalepení na přílohu, která je nedílnou součástí příslušného dokumentu. Příloha musí obsahovat číslo registračního listu, ke kterému se vztahuje a podpis pověřené osoby. Příloha se k dokumentu připevní kancelářskou svorkou s přelepkou a razítkem, fotografie přilepené na příloze musí být v rohu přerazítkovány. Staré fotografie se z registračního listu neodstraňují – nové fotografie lze připevňovat do různých rohů nebo přes sebe, příp. dolepovat na přílohu. Připevnění každé nové fotografie bude registrujícím orgánem potvrzeno v kolonce č. 20 registračního listu.

Fotografuje se na barevný negativ, vhodná je vyšší citlivost 200 až 400 ASA. Fotografie by měly být dvě (fotografie znaku a celková fotografie exempláře s vyznačením znaku na fotografii) a je vhodné je pořídit standardním objektivem. Lépe je fotografovat při denní světle. Fotografovaný objekt se položí na kontrastní podložku a přiloží se k němu měřítko. Při fotografování plastronu želv je možné pohyblivé zvíře lehce zabořit karapaxem do písku či jiného vhodného materiálu nebo je položit do vhodné nádoby.

Na celkovém záběru zvířete musí být viditelný deklarovaný nezaměnitelný znak. Popis znaků se uvede v kolonce č. 4 registračního listu. Fotografovaný objekt musí vyplňovat převážnou část fotografie.

U želv musíme fotografovat celou břišní část krunýře (plastron), ideálně ještě karapax. Rozlišujícím znakem  je kresba v kombinaci se vzájemným nasedáním štítků, při absenci kresby jsou i samotné štítky d identifikaci průkazné. S růstem zvířete přirůstají na štítech „letokruhy“ a původní kresba se přesouvá víc ke středu štítků či může být částečně zredukována odřením. Nasedání a nerovnosti krajů štítků však zůstávají  zachovány. Identifikační fotografie není vhodná u čerstvých odchovů, tj. pro želvy do 6 měsíců věku. Nicméně želvy je přesto nutné fotografovat i do stáří půl roku pro splnění zákonné povinnosti alespoň nějaké identifikace, nelze-li označit mikročipem. Vzhledem k růstu je vhodné exempláře po určité době přefotografovat (např. při fotografování ve stáří půl roku po 6 měsících, poté po 1 roce, dále každý rok až do velikosti, kdy bude možné želvu označit čipem). Interval k pořízení další fotografie však nelze přesně stanovit. Tento způsob označování je zatím vyhovující u všech druhů suchozemských želv.

NOVELA PLATNÁ OD 1.1.2010 ZDE.