Účelem článku je seznámit chovatele se základními aspekty problematiky osvětlení vnitřních ubikací u želv.

V zájmu „vstřebatelnosti“ podaných informací nebudeme záměrně používat složité vzorce, spektrometrické grafy a zahrnovat Vás nejrůznějšími čísly (pouze těmi základními). Pokusíme se zde pouze přiblížit celou problematiku tak, aby se chovatel mohl orientovat při dalším studiu. V první části Vás seznámíme se základními, pro nás důležitými veličinami světla a v druhé pak rozebereme jednotlivé typy nejdostupnějších zdrojů.
Při rozhodování, jaké zdroje použít bychom měli znát alespoň pár základních veličin světla, coby elektromagnetického záření. Zajímá nás zejména tzv. viditelné světlo a UV záření.

Viditelné světlo

Velmi důležité je si uvědomit, v jakých podmínkách (v rámci našeho článku světelných) želvy žijí ve svém přirozeném prostředí a podle toho vždy sestavovat osvětlení nádrže, tedy individuálně podle potřeb jednotlivých druhů. Suchozemské želvy, jakožto denní tvorové, vnímají světlo velmi intenzivně. Nejen viditelné světlo pak ovlivňuje jejich chování a hraje v životě důležitou roli. Mají mimo jiné velmi dobré barevné vidění, dokonce vnímají světlo i ve vlnových délkách UVA (nejen želvy).
Intenzita světla působí na epyfízu a endokrinní systém, resp. má velký vliv na tvorbu některých zásadních hormonů, pozitivně také ovlivňuje systém imunitní.
Správně volené osvětlení tak může hrát v životě uvnitř chovaných zvířat zásadní roli.
Zdroje viditelného světla volíme takové, které mají dostatečnou intenzitu, správnou teplotu barev a dobré podání barev.

Intenzita

– tato fyzikální veličina jednoduše vyjadřuje to, kolik viditelného světla zdroj vyzařuje na určitou plochu. Intenzita se udává v jednotkách lux (lx). Cílem našeho snažení je samozřejmě co nejvíce napodobit podmínky v přírodě, toho lze bohužel v případě intenzity dosáhnout jen stěží. Jen pro představu, 36W lineární zářivka (trubice) je schopna dosáhnout intenzity vyzařovaného světla cca 2300lx, zatímco v letní den v České Republice zcela běžně naměříme hodnoty kolem 70 000lx. Tento nepoměr obrovský a myslím, že by měl vést k zamyšlení.

Barva světla / teplota barev

– barevná teplota (tzv. teplota chromatičnosti) světla jednoduše ukazuje, jak světlo ovlivňuje barevné vidění lidského oka, resp. v jakých barvách vnímáme světlo. Barevná teplota se udává v Kelvinech. Během dne se teplota barev světla mění – např. ráno a večer při západu slunce vnímáme slunce červenou barvou, v poledne má slunce barvu bílou a při zatažené obloze vnímáme zase barvu světla jako šedou-modrou. Ve slunečný den kolem poledne má slunce teplotu barev 6500K, což je teplota mezinárodně standardizovaná jako denní světlo (na povrchu slunce je barevná teplota okolo 5800K). Pro celodenní osvětlení pak volíme optimálně zdroje s teplotou barev zhruba 5400 - 6500K.


Orientační tabulka teploty chromatičnosti.


Podání barev, index podání barev

- schopnost světelného zdroje realisticky zobrazovat barvy tak, jak je tomu u skutečného slunce. U nás se vyjadřuje veličinou Ra, v zahraničí se běžně používá označení CRI (color rendering index). Pokud má zdroj Ra/CRI=100 zobrazuje všechny barvy  stejně jako pravé slunce. Zdroje s indexem podání barev Ra>90 se označují jako třída 1A a právě takové zdroje hledáme, pokud chceme zvolit co nejpřirozenější světlo. 


UV záření

Předně je potřeba říci, že většina suchozemských želv patří mezi plazy „náročné na UV záření“, lépe řečeno jsou to zvířata, která k dostatečné tvorbě vitamínu D3 potřebují kvalitní a výkonný zdroj UVB. Více se již dočtete níže.

UV záření je součástí spektra světla v určitých vlnových délkách. V tzv. blízkém UV záření rozlišujeme tři druhy – UVA, UVB a UVC.

UVC je záření o vlnových délkách 200 - 280nm. Toto záření je zhoubné pro všechny organismy, minimální hodnoty UVC prochází atmosférou a dopadají i na zemský povrch. V praxi se UVC zdroje používají zejména k desinfekčním účelům. Z hlediska výběru zdroje pro vaše zvířata jsou jakékoliv hodnoty UVC nežádoucí.

UVB je záření o vlnových délkách 280 - 315nm. Právě tato část UV záření nás nejvíce zajímá, resp. nás nejvíce zajímá z hlediska tvorby důležitého vitamínu D3. V nižších vlnových délkách  (blíže k UVC) má toto záření zhoubné účinky a je rovněž nežádoucí používat zdroj, který toto záření emituje. UVB záření má také nesporně velký vliv na imunitní systém plazů a kvalitu snůšek.

UVA je záření o vlnových délkách 315 - 380nm (někdy se udává 400nm). Jak už jsme psali, želvy (nejen) jsou schopné vnímat světlo i ve vlnových délkách UVA, které jim mj. pomáhá vidět svět ve správných barvách. Účinkům UVA se přisuzuje příznivý vliv na celkovou psychiku zvířat, přirozené zbarvení a chování, včetně stimulace k páření. UVA nemá žádný vliv na syntézu vitamínu D!

UVB a vitamín D3

Jak již jistě víte, vitamín D3 nebo-li cholecalciferol je u plazů jedním z nejdůležitějších vitamínů. Pomáhá tělu vstřebávat a udržovat správnou hladinu vápníku (a navazujících makroelementů jako hořčík, fosfor), nepřímo ovlivňuje i funkci srdce, pohlavního ústrojí a imunitního systému.
Zvláště herbivorní plazi chovaní v zajetí, kteří nedokáží dostat do těla dostatek vitamínu D3 v potravě (rostlinná složka je na vit.D3 velmi chudá) trpí velice často nedostatkem tohoto vitamínu. Nedostatek se projevuje nejrůznějšími metabolickými poruchami, nejčastěji tzv. MBD - angl. metabolic bone diseases – metabolické poruchy kostí. O této nemoci v souvislosti s příjmem vitamínu D3 už snad ví, jak doufáme, každý chovatel.

Přirozená tvorba vitamínu D3 (tedy za působení UVB) v tělech plazů je velmi složitý proces, který nezávisí jen a pouze na UVB záření. Nebudeme zde složitě popisovat celý průběh, jen ve zkratce:
Kůže plazů přijme určitě množství UVB paprsků v podobě provitaminu D a buňky kůže za působení tepla zajistí přeměnu provitaminu na vitamin D3. K tomu, aby mohl vitamín D3 sehrát svou roli v metabolismu vápníku musí tento vitamín putovat do jater a ledvin, kde se přemění na hormony – ty pak následně ovlivňují funkci štítné žlázy, která právě reguluje množství vápníku a fosforu v těle.

Z toho plyne jedno z nejzákladnějších pravidel – syntéza vitamínu D3 nikdy nemůže probíhat bez působení tepla!. Proto musíme při používání UV zdrojů dbát na to, aby pokud možno zároveň se zdrojem UV působilo na zvíře i teplo.
U želv je situace ještě trochu složitější, protože jejich pevný karapax pokrývá většinu exponovaného těla a silná keratinová vrstva karapaxu UV záření blokuje. Každý chovatel želvy někdy určitě pozoruje své chovance při nahřívání s roztaženýma nohama a vytaženou hlavou, jak jen to je možné. Příčinou je zde nejen působení tepla, ale  tímto způsobem přijme jejich kůže i využitelné UV záření. Proto je potřeba věnovat výběru zdroje UV zvýšenou pozornost.
Také je potřeba říci, že vliv UV záření na plazy není ještě zcela probádán a je potřeba dalšího zkoumání.

Zdroje světla a UV záření.

Nyní se pokusíme přiblížit čtenářům rozdělení těch nejdostupnějších zdrojů viditelného světla a UV záření.

Žárovky

– o žárovkách chceme pohovořit jen a pouze za jedním účelem, upozornit na mylný výběr chovatelů. Překvapivě často si chovatelé myslí, že koupí např. neodymovou žárovku a považují ji za zdroj využitelného UVB záření pro želvy či jakékoliv jiné zvíře. Tak tomu rozhodně není. Žádná žárovka nemůže u želv suplovat jakýkoliv zdroj UVB, ani zdroj světla!

Lineární zářivky

- tzv. zářivkové trubice, jsou poměrně dobrým zdrojem viditelného světla, nicméně výdej světla – intenzita světla není nejlepší. Za předpokladu, že jsou užity v dostatečném počtu (a např. v T5 provedení), je lze doporučit jako zdroj světla, zde je ale ekonomičtější volit výkonnější variantu v podobě výbojek. Na trhu je dnes mnoho kvalitních značek s denním světlem, tedy teplotou barev 5500-6500K a s výborným indexem podání barev (Ra). Prodávají se i UVB lineární zářivky určené přímo do terárií, ale mají velice malý výdej využitelného UV záření a pro syntézu vitamínu D3 u uvnitř (trvale) chovaných želv nedostatečné. Většina tzv. UVB zářivek má také snížený výdej světla, špatný index podání barev i teplotu barev. Trubicové zářivky rovněž nelze použít jako zdroj tepla, velice málo hřejí.

Dodatek: k trubicovým zářivkám kupujte pokud možno svítidla s elektronickým předřadníkem a ještě lépe se zabudovaným reflektorem. Tím tak zvýšíte výkon v požadovaném směru a stabilitu kvality světla.

Kompaktní zářivky

– tzv. „kompakty“ jsou zřejmě nejoblíbenějším zdrojem UV záření v dnešní době, samozřejmě díky nízkým pořizovacím nákladům. Jejich předností je malá velikost a integrovaný předřadník - jednoduše se zašroubují do běžné objímky a fungují. Jako zdroj světla jsou nevhodné, mají malou intenzitu, špatný index podání barev i teplotu barev. Lze je použít pouze jako zdroj UV, např. v malých teráriích s odchovanými mláďaty různých ještěrů či ještěrek. I přesto, že u kvalitnějších kompaktů lze v 6-7cm naměřit podobné hodnoty jako na tropickém slunci, pro suchozemské želvy je za sebe nemohu doporučit.

Při použití kompaktních zářivek je potřeba dodržet několik základních věcí:
1. zvířata se musí k dostat zářivce velmi blízko (cca 6-15cm v závislosti na typu a použitém reflektoru)
2. ke kompaktním zářivkám je nezbytné suplovat také zdroj tepla
3. spousta typů je třeba umístit vodorovně (rovnoběžně se stropem), protože efektivní UV vyzařují zejména „zboku“
4. ke všem kompaktům lze vřele doporučit stínítko / reflektor a zvýšit tak tok UV paprsků požadovaným směrem.

Vysokotlaké výbojky

Jsou nejúčinnějšími dostupnými zdroji UV a viditelného světla, a takové lze do ubikací jedině doporučit. Jejich nevýhodou je vysoká pořizovací cena a k většině typů i nutnost použití externího předřadníku. K výběru je dnes již poměrně velké množství výbojek různého výkonu – nás zajímají především výbojky rtuťové a halogenidové.

Rtuťové výbojky / směsové výbojky -  typy, které jsou určeny do terárií jsou výborným a silným zdrojem UVA i UVB záření a u některých plazů (např. želv) i dostatečným zdrojem tepla. U tzv. směsových výbojek je místo předřadníku použito wolframové vlákno, takže lze pohodlně výbojky pouze zašroubovat do objímky. Ty jsou také nejoblíbenějším zdrojem UV záření, tepla a při použití dostatečně výkonných lamp i světla. Nicméně nikoliv světla kvalitního – rtuťové výbojky mají nepřirozené spektrum barev, špatný index podání barev a pokud není použita lampa o dostatečném výkonu, zaostávají i v intenzitě. Ve spektru téměř chybí červená barva, u směsových výbojek je problém „jemně“ redukován zářením wolframového vlákna.

Halogenidové výbojky – jednoduše nejlepší dostupný typ umělého zdroje, jaký lze v současnosti použít. Mají výbornou intenzitu (až okolo 78lm/w) i teplotu barev. Některé kvalitní výbojky mají i výborný index podání barev (1A, Ra až 96) a na trhu jsou již několik let lampy určené přímo pro plazy, které lze použít navíc i jako zdroj UV záření.  Nevýhodou je nutnost použití externích předřadníků, což se znatelně projeví na pořizovací ceně. S kvalitními elektronickými předřadníky však vydrží fungovat velmi dlouho a chovatel dokáže zase o další krok přiblížit zvířeti pro něj přirozené světelné podmínky.



U všech typů výbojek je třeba dbát na kvalitní zapojení, respektovat doporučenou vzdálenost udanou výrobcem (pokud jsou určeny do terárií) a pod lampami, které používáme i k vyhřívání vždy důsledně kontrolovat teplotu, což ostatně platí pro jakýkoliv zdroj. U mláďat želv je nutné používat výbojky v dostatečné vzdálenosti nad zvířaty, aby nedocházelo i v doporučených vzdálenostech k přehřívání a dalším problémům, o kterých se více dočtete např. v tomto článku pana Přikryla. Zde záleží striktně na konkrétním typu výbojky.

Slunce

– to nejlepší nakonec – slunce je tím nejlepším a nejlevnějším zdrojem UV záření, světla i tepla - o tomto zdroji se zmiňuji proto, abych touto cestou vzkázal čtenářům následující: Vystavujte svoje želvy co nejvíce opravdovému slunci, protože to Vám samozřejmě žádný umělý zdroj nenahradí. Dbejte však na pohodu zvířat (př. - netahat želvy každý den do 3 různých ubikací na 3 různá místa apod.) a dávejte pozor na rizika přehřátí nebo i podchlazení. Některé suchozemské želvy (např. želvy rodu Testudo) je možno chovat od jara až do podzimu ve venkovních ubikacích, jiné alespoň po celé léto.

© text a foto: Michael Čapek