Chov  druhu Kinixys homeana v teráriu je považován za mimořádně obtížný, protože je prakticky nemožné zajistit želvám ideální prostředí. Nutně potřebuje velké terárium s vlhkým a teplým klimatem.

Rozšíření:

Kinixys homeana obývá území od Libérie na západě, přes Pobřeží slonoviny, Ghanu, Togo, Benin, Nigérii po Kamerun a Kongo na východě. Jedná se o dlouhý a široký pás podél Guinejského zálivu.

Popis:

Kinixys homeana dosahuje velikosti 21 – 22 cm, kdy samci i samice jsou zhruba stejně velcí.

Jako všechny druhy rodu Kinixys má pohyblivý kloub na karapaxu, který jim umožňuje uzavřít zadní část karapaxu a ukrýt zadní nohy. Tato morfologická zvláštnost se objevuje teprve u dorůstajících zvířat. Jednotlivě se objevují exempláře, kterým tento kloub chybí.

Karapax je podélně protažený, sotva vyklenutý a bočně zploštělý. Od pátého hřbetního štítku spadá extrémně příkře dolů. Přední okrajové štítky jsou silně prodloužené. Kloub se začíná vyvíjet teprve ve stáří 4 týdnů a plně funkční není ani ve stáří jednoho roku. Mláďata mají silně zploštělé a také zubaté okraje krunýře, zatímco u dospělých je zubatý pouze zadní okraj. Některým jedincům může chybět týlní štítek. Karapax je zpravidla světle hnědý, většinou vzorovaný a s tmavými skvrnami uprostřed štítků. Vnější okraje mají zpravidla světlou hranu. Plastron je jednobarevný, světle hnědý. Zbarvení končetin a hlavy může kolísat mezi žlutou až  hnědou, příležitostně až ke skoro černé. Nohy jsou poměrně slabé a chůze připomíná chůzi na chůdách.

Způsob života:

Tento druh obývá tropické vlhké, někdy dokonce bažinaté lesy. Jednoznačně však dává přednost mýtinám a okrajovým územím lesa. Příležitostně se také vyskytuje na kulturních plochách, jako jsou plantáže.

Želva má ráda teplo a hlavně vlhko, vlhkost dosahuje až 95%. Nemá ráda přímé sluneční záření.  Želvy jsou hodně plaché a žijí dost skrytě. Živí se rostlinou potravou, jako jsou trávy,byliny a vodní rostliny, ale převažuje potrava živočišná. Především mláďata se živí živočišnou potravou, jak dospívají tak se poměr potravy vyrovnává. Živí se hmyzem, obojživelníky a larvami. Velkou část potravy přijímají ve vodě. Aktivní je hlavně ráno a večer, přes den je schovaná v úkrytech. Velice rády se zahrabávají do rašeliny, nebo pod listí. Samice snáší snůšku od ledna do dubna, do malé jamky, nebo je zahrabává pod listí. Vejce jsou kulatá a měří 46 x 35 mm. Zhruba po 120 – 150 dnech se líhnou mláďata veliká 42 – 47 mm. V přírodě k tomu dochází od konce května do konce srpna.

Chov v zajetí:

Chov  druhu Kinixys homeana v teráriu je považován za mimořádně obtížný, protože je prakticky nemožné zajistit želvám ideální prostředí. Nutně potřebuje velké terárium s vlhkým a teplým klimatem. Teplota musí být 24 – 32 °C, nikdy nesmí klesnout pod 20°C, a hodně důležité je dodržet v teráriu různé teplotní zóny. Vlhkost musí být až 90 – 95 % vysoká. Nemá ráda silné světlo, proto se doporučuje pozemní vyhřívání. Jako podklad se hodí rašelina, vlhké listí, nebo hrubý písek, který musí být stále vlhký. Terárium by mělo tvořit velké množství úkrytů, jako kameny, kmeny, křoví, kůru, protože se rády schovávají. Jsou i v teráriu velmi plaché. Nutná je nádoba s vodou, která zvyšuje vlhkost a slouží k pití a koupání želv. Želvy jsou hodně vybíravé i v jídle, přijímají velkou část živočišné potravy, ale potřebují ji většinou pohyblivou. Velmi vzácně jí ovoce a byliny. Odchov není také snadný, jelikož se k sobě obě dost agresivně nejen při období páření, ale také při hledání potravy. Proto se doporučuje oddělený chov, kdy jsou spojeni jen při krátké době kvůli páření.

Ohrožení:

Želva je ohrožená hlavně ničením svého prostředí, kácením lesů a přeměnou habitatu na plantáže.
V červené knize je zařazena jako druh zranitelný a v CITES je II.

Pavel Čermák

použitá literatura