Výskyt:
Geochelone carbonaria obývá Latinskou Ameriku od Panamy přes Kolumbii, záp. Peru, Bolívii do Venezuely, Trinidad, Guyana, Surinam, Francouzská Guyana, Brazílie, Paraguay, dále některé ostrovy v Malých Antilách: Barbados, Martinique, Gouadeloupe, Antigua a Pannenské ostrovy

Biotop:
Vyhýbá se vysokým teplotám, plně aktivní je brzo ráno nebo pozdě večer, při deštích a za měsíčních nocí. Biotopem jsou vlhké travnaté otevřené savany (např. llanos Venezuela), jen během nejsušších měsíců zalézá do lesa.
Geochelone denticulata žije především v tropickém lese, kde se zahrabává do spadlého listí a pod kmeny mrtvých stromů.

Popis:
- velikost cca 50 cm, prům. 35 - 45 cm
- karapax silně vyklenutý, oválný, dlouze protažený, černý, uprostřed každého hřbetního a žeberního štítku stejně jako na okrajích marginálií velká žlutá skvrna
- plastron bez intergulárních štítků, žlutý s černými skvrnami
- hlava černá, posetá žlutými a oranžovými skvrnami, některá zvířata s víc žlutou nebo skoro úplně červenou hlavou.
- končetiny mají šupiny krvavě červené, vzácně také žluté šupiny.
Pohlavní rozdíly zřetelné, samci mají hodně konkávní plastron a někteří z populace ze severní části Amazonské pánve můžou mít vyloženě sedlový tvar krunýře. Samice mají plastron vždy plochý.

Potrava:
denně: byliny (pampeliška, jetel, jitrocel další), seno, listí, semena, houby, granule pro želvy (suché i navlhčené), sépiová kost a vaječné skořápky. Přes zimu navíc čínské (pekingské) zelí.
1 x týdně: zelenina a ovoce (jablka, hrušky, okurky, mrkev, maliny, jahody, boruvky, melouny, mango, avokádo, ananas), bílkoviny (dospělé myši, žížaly, plži, hmyz a jiní členovci, kočičí granule v dávce 2,5 g / 1 kg avšak pouze pokud nemají jinou bílkovinnou stravu, jinak nedávat).
Geochelone carbonaria má podstatně kratší celou trávicí soustavu než jiné Geochelone nebo Testuda, což samo o sobě svědčí o skladbě potravy. Podíl živočišných bílkovin a ovoce může být proto větší.

Chov:
Jejich chov není příliš náročný, je však důležité želvám poskytnout dostatek tepla, vlhka a prostoru. Při dobré péči velmi rychle rostou, proto opatrně s bílkovinami. V létě v teplém období je velmi vhodný venkovní výběh s úkrytem, na noc vracet želvy do terária (importovaná zvířata a mladé kusy), jinak není problém celoroční chov venku, ideální je termostat v domečku, aby teplota v noci neklesla pod 18°C.

Terárium - prostorné vlhké terárium, ideálně s bazénkem na koupání (není podmínkou), ale vždy nádoba s vodou, dbát na čistotu. Mláďata jsou velmi citlivá na sucho, potřebují trvale mírně vlhký biotop.

Světlo - bodová žárovka, UV lampa Osram Ultra-Vitalux ve vzdálenosti cca 50 cm (min 35 cm), svítíme 3 x 1 hodinu denně (pokud není venkovní chov), zářivky se spektrem denního světla.

Teplo - teploty 26-28°C s možností místního ohřevu pod žárovkou na 40°C. Noční pokles na cca 23°C. Důležitá jsou i stinná místa. Svítíme 12 hodin.
Pokud má dospělá želva možnost se na noc zahrabat do vlhkých hoblin, snáší při venkovním výběhu běžnou vlhkost vzduchu našeho pásma, v teráriu jí ale svědčí vyšší vlhkost cca 90%.
Vyhýbá se přímému slunečnímu žáru a vysokým teplotám přes den. Dává přednost stinnému vlhkému biotopu, s oblibou se zahrabává.

Krmení - miska na vodu, vhodné jsou široké misky používané pro vyvolávání fotografií s výškou hladiny tak, aby se želva neutopila, miska na jídlo. Želvy mají velkou spotřebu vody, pijí denně a velmi rády se koupají.

Podestýlka - ideální substrát jsou hobliny, případně pro dekoraci směs ornice s pískem, na povrchu např. bukové listí

Úkryt z pevného materiálu zabezpečený proti posunutí a umistěný v opačném rohu než bodová žárovka, prolézačky (třeba z kmenů atd.), plochý kámen pod bodovou žárovkou.

Rozmnožování:
Rozmnožuje se během celého roku, ve velikosti kolem 25 cm. Při zásnubním chování vzbuzuje samec zájem samice kývavými pohyby hlavy a aby ji zastavil, vráží do ní krunýřem a kouše ji do končetin i do hlavy. Během toho vydává dobře slyšitelné zvuky. Během námluv se mohou samci tvrdě napadat.
Samice klade 2 - 15 vajec, v několika snůškách během pár týdnů, za rok 4 - 7 snůšek. Při teplotě 28 - 30°C na vermikulitu trvá inkubace 100 - 180 dnů a mláďata měří cca 49 mm. Karapax mláďat je hnědý s velkými žlutými skvrnami, končetiny a hlava jsou zbarveny stejně jako u dospělých. Karapax je skoro kulatý a protahuje se teprve s přibývajícím věkem.

Zimování:
nezimuje, zachovává aktivitu

Ostatní:
Ochrana druhu - Geochelone carbonaria je zařazena do II. Přílohy Washingtonské konvence. Je však pravidelně nadměrně lovena pro potravu, její počty zatím moc neklesají. Mnoho želv také zahyne při vypalování lesů.

Rozlišení pohlaví u Geochelone carbonaria

Rozkrmení importů z přírody

0/ rozmyslet si, zda chcete podporovat sběr želv v přírodě, pokud ano, pak následuje:

1/ vyšetření trusu na parazity, příp. stěry na plísně apod.

2/ pořádně želvu vykoupat, nechat dostatečně napít a vyprázdnit

3/ zajistit dostatečně velké terárium, teplo, vlhko, substrát nejlépe bukové či dubové listí, UV záření (Osram) a klid (sledování nejlépe přes kameru)

4/ krmení v barvě červené a žluté (rajče, melouny, banán, mrkev, dýně,...), dále květy, ibišek (květy i listy), samozřejmostí je pampeliška, jitrocel, jetel, granule Reptilix. Nám se osvědčila rozmražená Baby karotka.

5/ živočišná potrava - naporcovaná myš, maso, plži, žížaly, cvrčci, sarančata, Zophobas, mouční červi), dokonce může zabrat např. psí trus

6/ pokud nic nezabírá, alespoň ve vodě rozpustit Glukopur

7/ řešením můžou být kapky na podporu chuti a trávení

8/ zapisovat průběh a podanou stravu, včetně projevů a reakcí želvy